Popis rostliny
|
| Vytrvalá pýřitá bylina až 50 cm vysoká. Přímé, nevětvené hranaté lodyhy jsou dole olysalé a fialově naběhlé. Listy jsou vstřícné, podlouhle vejčité, hrubě pilovité, jemně chlupaté, až 3 cm dlouhé. Květy jsou souměrné, obojaké, sestavené do lichopřeslenů, barvu mají bílou až nažloutlou. Kalich je pětizubý, koruna dvoupyská. Plodem jsou tvrdky vejčitého tvaru. Kvete od května do září. |
Kde ji najdeme
|
| Hluchavka je rozšířená po celé Evropě. U nás roste nejčastěji v křovinách, příkopech a na rumištích. |
Co je dobré
|
| Květ |
Jak na to
|
| Květ, resp. jen květní koruny se vytrhávají za suchého počasí v květnu až v září. Druhy kvetoucí nachově nebo žlutě se nesbírají. Suší se pokud možno rychle ve stínu. Umělá teplota při sušení nemá překročit 35°C. Sušený květ je téměř bez pachu a má slabě hořkou chuť. Snadno vlhne a hnědne, zejména pomačkaná a tím se stává nepoužitelná. |
Co obsahuje a umí
|
| Obsahuje hlavně slizové látky, katechinové třísloviny, silici, flavonové glykosidy, isoquercitrin, saponin, cholin a biogenní aminy histamin, tyramin a metylamin. Hluchavka použitá zevně má účinek hyperemizující, překrvuje kůži a zmenšuje místní dráždivost. Vnitřně v nálevu působí protizánětlivě a mírně diureticky. Ulehčuje odkašlávání hlavně pro svůj obsah saponinů. |
Na co se hodí
|
| Vnitřně v nálevu jako expektorans (několikrát denně 2-3 čajové lžičky na šálek vody) při zánětech horních cest dýchacích, chronické bronchitidě apod. Upravuje střevní činnost a reguluje stolici. Zevně jako adstringens v koupelích a obkladech při pyodermiích, mokvavých ranách, abscesech, furunkulose, hemoroidech apod. |
