Popis rostliny
|
| Přímý keřík až 150 cm vysoký s velmi pevnými prutovitými větvičkami, které pouze na koncích nesou střídavé listy. Listy jsou podlouhle obvejčité až kopinaté, krátce řapíkaté, až 8 cm dlouhé a 2 cm široké, celokrajné a jen na okraji opatřené chmýřím. Květy, které se rozvíjejí dřív než listy jsou v postranních, chudých svazečcích a vyrůstají v paždí opadlých listů z minulého roku. Barvu mají červenorůžovou, jen vzácněji bývají bílé. Jsou 5-10 mm dlouhé, trubkovité, s rozloženými, cípatými korunními plátky. Voní omamně. Plod je vejčitě kulovitá, šarlatově červená peckovice, která má chuť ostře palčivou. Kvete od února do dubna. Roste velmi pomalu a nesnadno se rozmnožuje. Je jedovatý. |
Kde ji najdeme
|
| Lýkovec je rozšířený v Evropě a na Sibiři. U nás se vyskytuje roztroušeně ve stinných i světlejších lesích, na humózní půdě od nížin do hor. |
Co je dobré
|
| Kůra. |
Jak na to
|
| Kůra se loupe v březnu a v dubnu před počátkem květu. Suší se ve stínu, zpravidla ve svazečcích. Droga je bez pachu a po delším žvýkání má trvale palčivou, ostrou chuť. Všechny druhy lýkovce jsou chráněné a sběr je u nás zakázán. |
Co obsahuje a umí
|
| Kůra obsahuje – hlavně v lýkové části glykosid dafnin (dioxykumarin), pryskyřičný mezerein a hořčinu kokkognin. Ve květech je též silice. Mezerein je prudce dráždivý. Na kůži vyvolává záněty a při dlouhém použití puchýře. Při požití všechny látky působí poruchy ve sřevě. I plody jsou jedovaté. Vůně z květů často vyvolává bolesti hlavy. |
Na co se hodí
|
| Nejvýš se používá zevně ve formě extraktu a mastí v náplastech při kožních vyrážkách a k obkladům při revmatismu jako prostředku prokrvujícího a dráždícího. Je to velmi prudce účinný jedovatý druh a musí se s ním zacházet opatrně. Ve starém léčitelství se kůra lýkovce používala jako antiluetikum a projímací prostředek. Ve světlejších lesích a hlavně na vápencových územích a stepních lukách roste lýkovec vonný ( Daphne cneorum), nízký keř s temně růžovými vonnými květy a červenohnědými plody. Užíval se jako rybí jed. Otravy lýkovcem se vyskytují hlavně u dětí po požití červených peckovic. |
